Shrnutí roku 2007...
Co se vlastně stalo v roce 2007? Byl vážně skvělý. Plný nových zážitků, kamarádů, blbnutí, ale i výcviku a všeho dalšího. Ale začnu pěkně od začátku.
21.1. jsme si na cvičáku poprvé zkusily sport zvaný Agility. Moc nás to bavilo, a tak jsem začala uvažovat, že se přihlásíme do klubu Agility, ale v našem okolí žádný není, takže z toho nakonec sešlo. O pár dní později jsme na procházce potkaly labradoří slečnu Apolenku. Holky si moc rozuměly a krásně se proběhly. 27.1. jsme byly na krásné procházce v Zámeckém parku v Opočně, kde se nám moc líbilo. Vzaly jsme s sebou i kamarádku Vendy.
Ejminka s námi byla poprvé na běžkách a co nejvíc jsme si spolu užívaly sněhu, který ani letos moc dlouho nevydržel. 3.2. jsme přijaly pozvání na narozeninovou oslavu páníčků kamarádky Apolenky do Českého Meziříčí. Holky si krásně hrály a domů jsme přijely až večer. Zažily jsme ale i Ejminčin první útěk, vyplašené jsme byly obě. :)
Na jaře Ejmi běhala na pastvině s malými jehňátky, dostala svůj první obojek proti klíšťatům a krásně jsme s celou rodinu a kamarády oslavili její první rok života. Dostala dort a spoustu dárků. Začaly jsme jezdit na kole a na bruslích a chodily každý den k potoku. Plavání ta naše potvůrka miluje. Ejmi poznala další kamarádku, zlaťandu Luccy. Zažili jsme další krásný výlet, a to, když jsme s taťkou obcházeli rybník Broumar. Přihlásily jsme se na výcvikový tábor agility do Brna. Moc jsme se těšily a doufaly, že se tam naučíme spoustu nových věcí a poznáme super lidičky.
V létě jsme s Ejmi začaly trénovat spaní ve stanu. Úžasně jsme se u toho bavily. Pozvaly jsme i kamarádku Báru a můžu vám říct, že spaní ve stanu ve dvou a ještě se psem je vážně něco. Ale alespoň jsme byly na tábor připravené.
Začaly jsme víc trénovat poslušnosti a Ejmi se učila stopovat. Na cvičáku nás to moc bavilo, poznaly jsme spoustu super lidí a pejsků a náš výcvik se začal zlepšovat. Dokonce jsme začaly cvičit se skoupinou pokročilých. Na jeden víkend jsme k nám pozvaly Báru, jely na cvičák, do Zámeckého parku, a pak do Rašovic ke krásnému písáku. Tam jsme si užily krásné odpoledne.
Pak skončila škola, začaly prázdniny a my odjely na Výcvikový tábor do Brna. Trošku jsme se obě bály, ale nakonec to dopadlo úžasně. Celý týden jsme v Brně měli krásné počasí. Běhali agility, hráli hry a seznámili se s tolika novými lidmi a psy, že bych to na prstech nespočítala. Našimi nejlepšími kamarádkami se staly Verča a Deniska. Vůbec se nám nechtělo domů a už se strašně těšíme na příští rok. :) O týden později jsme Ejmi vzali na rodinnou dovolenou do Jizerských hor. To byla paráda. Jezdily jsme na výlety a měli u domu velikou zahradu. Ejmi byla nadšená, že může být s námi a spát doma. :) Zažili jsme další krásný týden.
V dalších prázdninových dnech jsme se s Ejmi seznámily s labradrkou Dorkou a jejími páníčky a navštívily Mistrovství ČR ve vozatajství, kde Ejmi poprvé v životě viděla koně. Ejminka konečně začala pořádně žrát granule a také vyhrála internetovou soutěž o Nej pejska. Konce září jsme se s Ejmi byly podívat ve městě na Svatováclavských slavnostech. A byla moc hodná.
Přišel podzim a s ním i nabídka od našeho trenéra, že bychom se mohly zúčastnit zkoušek základní poslušnosti. To se nám líbilo, a tak jsme začaly pořádně trénovat. Na cvičák jsme párkrát jely i v týdnu. Ještě před našimi zkouškami jsem se byla podívat na zkoušky IPO, pořádané naším cvičákem, abych věděla co nás čeká. Počasí neměli moc ideální, protože noc před tím napadl první sníh letošní zimy. Pak už ale najednou bylo 18.11. a s tím i naše první zkoušky. I přes moje obavy jsme ale zkoušku zvládly a to s neuvěřitelnými 54 body.
Hned po složení zkoušky jsme se ale zase pilně vrhly na další trénink, protože ještě opravdu máme co trénovat. Začaly jsme zkoušet dokonce i obranu. Sníh střídavě padal a zase tál.
Vánoce byly na konec na blátě, ale i přes to krásné, protože Ejminka byla s námi na Štědrý den doma. :) Dostala svoje dárečky a byla ten nejspokojenější pejsek.
Začaly jsme spolu běhat a konečně nám přišel dlouho očekávaný kalendář z webíku Můj-labrador. Tímto ještě jednou děkujeme Evče a Lukášovi za jejich úžasnou práci. :)
Silvestr u nás byl klidný a doufejme, že do nového roku jsme vkročily pravou nohou.